V paneláku platíme nájem, každý měsíc pěkně velkou částku a vláda se pečlivě stará o to, aby se tato částka neustále zvyšovala. Takže dáme půlku nebo více mzdy jen za to, že chceme a potřebujeme někde bydlet. To u rodinného domku není. Tam se nájem neplatí. Jen roční daň, a to opět státu, který však rodině na stavbu ničím nepřispěl. Naopak je škubal na daních při každé cihle. Proč se tato roční daň platí není nikomu jasné. Jen těm nahoře, kteří ji shrábnou a mají se zase nějaký čas dobře. Tento článek však nemá být o penězích, i když také ke starostem o dům patří jako blecha k pejskům. Ono totiž všechno něco stojí. Nic netrvá věčně a jen nová střecha přijde na hodně velké peníze.
Když se to vezme kolem a kolem, stojí peníze i to, co si majitel udělá sám. Ušetří vlastně pouze za řemeslníka. Třeba potřebuje natřít plot. Musí koupit to, čím to udělá, tedy barvy, nebo ještě kartáče, tedy ocelové, ředidla a další věcičky kolem. Pravda, taková věc se nedělá každý rok, ale udělat se musí, aby si kolemjdoucí nepomysleli něco špatného a aby nám plot nesežrala rez. A nemyslete si, o dřevěný plot je také třeba pečovat, ten trpí povětrnostními vlivy více než ten železný.
A není to jen natření plotu. Tu je třeba opravit chodník od branky ke dveřím, tak těsnění u oken, kotel na topení, nebo třeba schody, které se začínají podezřele viklat. U majitelů domků se to má celé tak, že skončí jednu práci a mohou začít druhou. Hlavně pokud je venku hezky, snaží se všichni udělat co nejvíce. A tak vidíme muže neustále v montérkách, jak pobíhá kolem domu a stále má něco v ruce. Tu kladivo, tamhle kleště a někdy třeba krumpáč. Každá jeho cesta sleduje nějaký účel. Někdo něco opravit, někde něco udělat. Tak co, myslíte si, že je lepší mít domek nežli žít v paneláku? A přestěhovali byste se jinam, kdybyste tedy jako měli tu možnost?