Vzpomínáte si na film „Kulový blesk“, kde Ladislav Smoljak předváděl Josefu Abrhámovi své technické vynálezy? Bylo to přinejmenším komické, zejména kuchyňský vláček a automobilový airbag, ovšem přece jen měl pan Smoljak něco důmyslného a praktického – solární sprchu. V té době sice poněkud primitivní, ale pracovala na shodném principu, jako ta současná moderní zařízení. Na balkoně měl natažené načerno natřené potrubí a černá barva pak přitahovala sluneční paprsky, které ohřívaly vodu na sprchování prakticky po celou dobu, co bylo slunce mimo oblaka.
Když si pořídíte solární sprchy k zahradnímu bazénu anebo do zahrádkářské kolonie, budou mít roztodivné tvary zásobníků. Kupříkladu půjde o podsadový kužel, anebo o válec, na kterém je umístěna sprchová růžice a směšovací vodovodní baterie, aby bylo možné regulovat teplotu vody podle potřeby. Některé sprchy mají k dispozici i ventily na oplachování chodidel.
Výhody tohoto zařízení jsou zcela zjevné – poskytnout zdarma teplou vodu vyhřátou od slunce. Podle velikosti zásobníku pak máte možnost rozhodování, zda chcete větší objem vody například pro dvě osoby, ale s tím, že budete déle čekat na vhodnou teplotu vody, anebo menší zásobník pro jednu osobu s rychlejším ohřevem. Obecně se doporučují zásobníky mezi dvaceti a čtyřiceti litry vody, menší nádrže jsou obvykle nedostačující a ve větších se zas v průběhu dne nestačí voda dostatečně prohřát.
Velkou výhodou některých solárních sprch je, že jsou přenosné, a že s nimi můžete po zahradě putovat za sluncem. Podle potřeby je posunete z místa na místo a můžete je mít i při ruce při práci na záhonu, při sklizni ovoce a zeleniny, při úpravě trávníku, výstavbě chodníčků a oplocení anebo při různých oslavách, kdy se hodí krátké osvěžení, umytí rukou, obličeje, zátylku, chodidel a případně komplexní sprchování.