Když začne opadávat listí ze stromů, znamená to, že tyto již chystají své kmeny a větve k odpočinku. Tak jako člověk uléhá večer do svého lože, tak i stromy potřebují odpočinek. Odevzdávají pomalu své plody a člověk je sbírá a laská se s nimi. Takové krásné jablíčko, hruška nebo švestka, no to už je něco.
Sníst se mohou samozřejmě hned, ale také nemusí. Poezie podzimu se pak vkrádá do domácností, kde se vaří švestkové knedlíky, zavařují jablka a hrušky. Naše babičky a snad ještě matky mívaly plno práce, běhaly sem a tam a dělaly všechny možné práce. Mužové pak zdatní, většinou otcové rodin, pak sbírali švestky a další plody pro zcela jiné účely a jejich oči žárlivě sledovaly každý plod, který skončil jinde než v bečce s kvasem. A ten se hlídal jako oko v hlavě. A když přišla doba pálení…
Dnes se toho hodně vyrábí průmyslově, ale bohužel se tam cpe možné i nemožné. Tím pádem si ovšem může koupit lahev alkoholu i obyčejný člověk. Jenže netuší, nebo raději to ani tušit nechce, co tam je. Sudličkova pálenice lihovarek má sice lahev alkoholu poněkud dražší, ale zase v jejich zboží nenarazíte na nic, co by mohlo jít na úkor kvality. Zde se kvas hlídá ještě pečlivěji než kdekoli jinde, a to co se do něj dává, to musí splnit i ty nejnáročnější normy.
Tato pálenice je zde již velmi dlouho a nikdo nemá starost, že by ještě dlouho nebyla. Zájem o jejich lihové výrobky neutuchá. Právě naopak spíše stoupá. Jak by také ne. Začíná to už samotnou lahví a etiketou, kteréžto jsou obě nenapodobitelné a jinde na světě je nekoupíte. Obsah snad ani není třeba rozebírat. Když si dáte panáka jejich slivovice jen k nosu, musí být i laikovi jasné, že se tady nesetkává jen tak s něčím. A není to samozřejmě jen a jen slivovice, dělá se zde naprosto všechno. A všechno je jakostně na tom nejvyšším stupínku. Ostatně, můžete to posoudit sami. Jen klikněte na odkaz.